Nejvíce rozpálená zem
Pro měření teploty vzduchu jsou standardizovány následující podmínky: měří se 1,5 metru nad zemí na místě chráněném před přímým slunečním světlem. Běžně uváděné teploty tedy byly změřeny ve stínu, zatímco na slunci mohly být ještě vyšší. Stejně tak přízemní teploty mohou být v létě vyšší než teplota vzduchu, a to o 30 až 50 °C.
Začněme rekordem, týkajícím se teploty při povrchu, kterého bylo dosaženo 25. července 1972 v kalifornském Údolí smrti ve vesnici Furnance Creek. Dle dobových záznamů bylo toho dne jasno, pofukoval jen mírný vánek. Přízemní teplota postupně rostla z 38,3 °C a zastavila se až na hodnotě 93,9 °C. Jedná se o patrně nejvyšší teplotu, jaká kdy byla na naší planetě naměřena.
Dobový dokument teplotního rekordu
Nejvyšší teplota vzduchu byla v tu chvíli výrazně nižší, nicméně stále ne taková, abychom ji mohli označit za příjemnou – teploměr ukazoval 53,3 °C. O rekord se však v tomto případě nejednalo. Horké počasí se nehodlalo vzdát, takže v patnácti po sobě jdoucích dnech hned sedmkrát překročila přízemní hodnota teplotu 87,8 °C. Teoretická maximální možná povrchová teplota se odhaduje na 90 až 100 °C pro suché, tmavé půdy s nízkou tepelnou vodivostí.
Nejteplejší vzduch
Pojďme se podívat na rekord v teplotě vzduchu. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je nejvyšší zaznamenanou hodnotou 56,7 °C. Naměřili ji 10. července 1913 taktéž ve Furnance Creek. Podle meteorologů byla tato extrémní teplota následkem písečné bouře, která se v oblasti v té době vyskytla. Vznikla tedy tak, že přehřátý písek se dostal do vzduchu, čímž způsobil zvýšení jeho teploty.
Nepotvrzené zprávy o teplotě 66,8 °C přišly roku 2008 z čínského pohoří Tian Shan. Tato hodnota však nebyla nikdy potvrzena a v současné době je považována za chybnou, proto není uznána jako světový rekord.
Podíváme-li se do Evropy, zde je situace přeci jen o něco příznivější. Extrémní teplotu vzduchu naměřili 10. července 1977 v řeckých Athénách. Její hodnota je 48,0 °C. Z hlediska zemí pak pomyslný žebříček evropských zemí pokračuje Portugalskem (47,7 °C), Španělskem (47,3 °C), Itálií (47,0 °C) a Bosnou a Hercegovinou (46,2 °C).
Česko je prakticky přesně v polovině žebříčku, a to s maximální teplotou 40,4 °C, kterou naměřili 20. srpna 2012 ve středočeském městě Dobřichovice.
Průběh maximálních teplot v Praze od roku 1961 a predikce až do roku 2100
(zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR)
Nesporně je před námi léto a s ním i série tropických dnů a nocí. Toto období potrvá následující dva až tři měsíce, což je ve srovnání s nejdéle trvajícími extrémními horky docela krátká doba. V západoaustralském městě Marble Bar od 31. října 1923 do 7. dubna 1924, tedy po dobu 160 dní, každý den překonávaly teploty hranici 37,8 °C (100 °F). Pro ještě drsnější rekord se musíme vrátit do Údolí smrti, kde od 6. července do 17. srpna 1917 (43 dní) denně teploty překračovaly 48,9 °C (120 °F).
Extrémní mráz
Nejnižší teplota vzduchu byla naměřena 21. července 1983 na tehdy sovětské polární stanici Vostok v Antarktidě. Její hodnota je pro nás nepředstavitelných -89,2 °C. Některé zdroje uvádějí teplotu ještě o dvě desetiny stupně Celsia nižší, nicméně v tomto případě se pravděpodobně jedná o chybu v zaokrouhlení při převodech mezi stupni Fahrenheita a Celsia.
Graf vývoje teplot během mrazivého rekordu
Studie z roku 2009 přitom odhaduje, že za výjimečných klimatických podmínek podobných těm, které byly zaznamenány v roce 1983, by teploty na plošině u Dome Argus mohly klesnout až pod -95 °C.
Satelitní měření v srpnu 2010 naměřila podél hřebene mezi Dome Argus a Dome Fuji ve výšce 3900 metrů nad mořem teplotu -93,2 °C. Tato hodnota však není prezentována jako nejnižší, neboť odráží teplotu povrchu ledové plochy, zatímco měření v případě rekordu byla měřena teplota vzduchu. Proto nejsou tato dvě měření srovnatelná.
Minimální teploty v Praze od roku 1961 a predikce až do roku 2100
(zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR)
V Evropě byla nejnižší naměřená teplota -58,1 °C. Rekord byl zaznamenán 31. prosince 1978 na severovýchodě evropské části dnešního Ruska na území autonomní Komijské republiky.
Česko je z hlediska největšího mrazu v rámci Evropy na třináctém místě s hodnotou -42,2 °C, která byla naměřena 11. února 1929 v obci Litvínovice, ležící v okrese České Budějovice.
Nejteplejší déšť nebo nejrychlejší skok
Nejvyšší teplota, naměřená během deště, má hodnotu 46,1 °C a byla zaznamenána 13. srpna 2012 v kalifornském městě Needles. Média tehdy situaci glosovala slovy: „pokud si chcete užít horkou koupel, vytáhněte vanu ven a koupejte se v dešťové vodě.“ Většina srážek se kvůli nízké vlhkosti vzduchu po dopadu na zem téměř okamžitě odpařila.
Za tropické jsou meteorology považovány noci, kdy teplota od večera do rána neklesne pod 20 °C. Obyvatelé mírného podnebného pásu zpravidla takové podmínky vnímají negativně a špatně se jim spí. Jak se ale muselo spát 17. června loňského roku obyvatelům ománského města Khasab, kde teplota v průběhu noci klesla na minimálních 44,2 °C?
Zajímavý je také rekord v nejrychlejším poklesu teploty během pěti minut. Ten byl zaznamenán 10. ledna 2011 ve druhém nejlidnatějším městě Jižní Dakoty Rapid City a teplota tehdy spadla o 27,2 °C.
Rekordní srážky
Pojďme se podívat na srážky. Aktuálně na našem území zažíváme suché období, nicméně to ani zdaleka nelze porovnávat s tím, co zažívali obyvatelé čilské oázy Quillagua, kde během jednoho roku napršelo pouhých 0,2 milimetrů.
Něco takového si obyvatelé oázy Quillagua ani nedokážou představit (loňské záplavy v USA)
Naopak nejintenzivnější 24hodinové srážky si „užili“ obyvatelé francouzského ostrova Réunion v Indickém oceánu, kde v roce 1966 během tropického cyklónu Denis spadlo 1825 milimetrů srážek.
V zimním období je rekordmanem italská vesnice Capracotta, kde 5. března 2015 v průběhu 24 hodin napadlo 2,56 metrů sněhu. Na sociálních sítích tehdy zaujal snímek muže, který si ze sněhové přikrývky podává ruku se sousedkou v prvním patře domu.
V italské vesnici Capracotta 5. března 2015 napadlo 2,56 metrů sněhu
Největší vichr
Naší exkurzi do meteorologických rekordů zakončíme větrem. Absolutně nejvyšší rychlost větru byla zaznamenána radarem mezi americkými městy Oklahoma City a Moore 3. května 1999. Naměřená hodnota 484 km/h (s odchylkou 32 km/h) překonává i švédský Koenigsegg Agera RS, který je s hodnotou 457 km/h oficiálně nejrychlejším produkčním autem na světě.
Nejvyšší rychlost naměřená anemometrem, tedy přístrojem pro měření rychlosti proudění, je 407 km/h. Jednalo se o tři sekundy trvající poryv, který 10. dubna 1996 během cyklónu Olivia změřili meteorologové na Barrow Island na západě Austrálie.
Loňský hurikán Irma rozfoukal vítr až na 290 km/h
Pro srovnání: nejsilnější náraz větru na našem území byl zaznamenán 19. ledna 2017 na Sněžce, kde byla naměřena rychlost 216 km/h.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
