Vědci odhalili v lidských výkalech mikroplasty, tedy různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. V prezentaci na gastroenterologické konferenci ve Vídni informovali o předběžných výsledcích pilotní studie, kdy v produktech trávícího traktu bylo zjištěno devět různých druhů plastů.
Zpráva přitáhla velkou pozornost médií, nicméně hned na začátek je nutné podotknout, že studie probíhala na malém vzorku, sestávajícím z osmi osob, takže je vhodné na ni pohlížet s rezervou. Vyvodit jednoznačné závěry budeme moci až po provedení testů s více lidmi.
Mikroplasty ve výkalech potvrzeny
Obavy z plastů, obsažených v potravinách, jsou v poslední době vděčným tématem. Malé plastové částečky se nacházejí v potravinách, nápojích, a dokonce i ve vzduchu. Můžeme předpokládat, že pokud nějaký plast pozřeme a nemůžeme ho strávit, celkem logicky by se měl objevit i na „druhém konci“ trávícího traktu.
Očekávání však není totéž jako skutečné důkazy a tato studie je první, která předkládá důkazy o mikroplastech v lidském střevě. Na začátku vědci požádali účastníky, aby týden dodržovali stanovený jídelníček. Poté zabalili jejich výkaly do balení, které pochopitelně neobsahovalo žádné plasty, a dopravili je do Vídně.
Vzorky byly rozebrány a očištěny od očekávaných složek jako jsou proteiny a nestrávená rostlinná hmota. Zbytek byl následně testován na přítomnost deseti různých druhů plastů. Výsledky byly jasné: ve všech osmi vzorcích byly nalezeny mikroplasty – v průměru kolem 20 částeček na 10 gramů materiálu.
Co máme ve střevech?
Úlomky byly různé velikosti – největší byl velký asi půl milimetru, nejmenší svými rozměry odpovídali desetině velikosti prachového zrnka. Nejčastěji byl detekován polypropylen, tedy plast, nacházející se v uzávěrech lahví.
Následoval polyethylentereftalát (PET), tedy plast nacházející se v samotných lahvích, ze kterých pijeme nápoje. Oba tyto druhy plastů se objevily ve všech osmi vzorcích. Dalších sedm druhů plastů, od typů používaných v různých nádobách a nákupních taškách až po ty, které se používají v automobilových součástkách a elektronice, byly u některých z testovaných osob ve výrazně nižší koncentraci.
Výzkum není zdaleka úplný – ostatně jednalo se jen o prezentaci na konferenci, nikoli oficiální zveřejnění výsledků. Aby měl vědeckou váhu, bude nutné doplnit například to, jak odborníci zajistili, že ke kontaminaci materiálů nedošlo během procesu.
Pilotní studie je jen příprava
Cílem pilotní studie je primárně umožnit výzkumníkům zjistit nejlepší metody pro větší studii, která by měla obsáhnout mnohem více lidí. Sama o sobě nemá nabízet mnoho údajů, které by bylo možné použít pro jednoznačné závěry.
Jednou z největších nezodpovězených otázek je, jak přesně se do vzorků dostala umělá hmota. Plasty v potravinách pocházejí ze dvou možných zdrojů – přímo ze samotného jídla a z jeho obalu. Je také možné, že alespoň část z nich by mohla pocházet z plastových prachových vláken ve vzduchu.
Další velká otázka zní: co to znamená pro lidské zdraví? Předešlé výzkumy ukázaly, že u ryb a savců jsou plastové částice absorbovány ze střeva do dalších orgánů. U ptáků a ryb plasty ve střevě způsobily problémy s játry a potíže se vstřebáváním živin.
Jenomže u lidí výzkum následků teprve začíná, což autor studie doktor Schwabl zdůraznil ve veřejném prohlášení: „Teď, když máme první důkaz mikroplastů v lidském organismu, potřebujeme další výzkum, abychom pochopili, co to znamená pro lidské zdraví.“
