V poslední době se hodně diskutuje o vlivu Starlinku na astronomické nebe, ale provoz na oběžné dráze má problémy dlouhodobě. Okolo planety se pohybuje asi 2 tisíce funkčních družic, ale také asi 3 tisíce těch nefunkčních.
Družice na nižších drahách vlivem tření o atmosféru postupně „padají dolů“ a dříve či později vstoupí do atmosféry, kde shoří. Družice Starlinku mají navíc motory, které proces urychlí.
Větší problém představují geostacionární družice. Pohybují se ve výšce 36 tisíc kilometrů. Jsou tak vysoko, že jim oběh Země zabere 24 hodin, takže se při pohledu ze Země zdá, že jsou stále zavěšené nad jedním místem. Slouží například pro přenos satelitní televize.
Dostat geostacionární družice do atmosféry je technicky nemožné. Nepomohou motory a ani dodatečné brzdění o atmosféru.
Recyklujme je
Geostacionární družice se dnes po skončení své mise vytáhnou na jinou dráhu, aby nepřekážely svým nástupkyním. Ve větší vzdálenosti od Země nám tak vzniká „geostacionární hřbitov“.
Bývalý dlouholetý zaměstnanec laboratoří JPL a současný šéf firmy California-based Satellite Consulting Inc. Keith Volkert má řešení. Na nedávné konferenci re:MARS přišel s nápadem recyklace nefunkčních družic.
Volkert svůj nápad zakládá na současných plánech NASA i soukromých firem. S letem na Měsíc počítá i Blue Origin Jeffa Bezose. Jeho lunární modul Blue Moon prý přesně zapadá do Volkertových plánů.
Vyzvednout, zaparkovat, demontovat a katalogizovat
V nejbližších letech se má začít létat k Měsíci na cislunární stanici a z ní na povrch. Doprava mezi Zemí a Měsícem zhoustne. Podle Volkerta se budou stavět vesmírné remorkéry, které budou létat mezi oběma tělesy.
Jeho plán má čtyři fáze: vyzvednout, zaparkovat, demontovat a katalogizovat.
Vesmírný remorkér zachytí družici, dotáhne ji na oběžnou dráhu Měsíce. Volkert to přirovnává k kosmickému Uberu.
Demontáž by provedli posádky stanic na oběžné dráze Měsíce. Stanice by byly vybaveny robotickými rameny a dokovacími porty. Každý satelit může být rozdělen na velké množství komponent – od velkých solárních panelů a antén, přes baterie, až po lehkou, ale vysoce hodnotnou elektroniku.
Určité zkušenosti s demontáží družic ve vesmíru už máme. Raketoplán létal k Hubblovu dalekohledu, který byl postupně prakticky celý přestavěn. Probíhalo to však přímo rukama astronautů.
Volkert paradoxně očekává, že nejsložitější bude poslední fáze – katalogizace. Na stanicích budou muset vést pečlivé záznamy o veškerém hardware, který mají k dispozici. Vše bude muset být opatřeno „čárovým kódem“ apod.
Recyklace nebude levnou záležitostí. Nic ve vesmíru není levná záležitost. Podle Volkerta ale recyklace družic vyjde levněji než stálo jejich vypuštění do vesmíru.
Recyklované komponenty se pak mohou použít přímo na Měsíci. Existují plány a vize, že budeme těžit kovy z asteroidů nebo z měsíčního regolitu. Proč ale těžit něco, čeho je kolem Země spousty?
Volkert poznamenal, že kromě technických výzev bude případná recyklace také slušnou legislativní výzvou. Musely by existovat nové mezinárodní dohody, jasné vymezení soukromých vlastnických práv apod.
Tip: Sledujte vesmírný provoz on-line
Na stuffin.space můžete v reálném čase sledovat pohyb a pozici družic a kosmického smetí.
Jednotlivé barvy představuji různé typy objektů:
- červená: satelity (někdy i nefunkční)
- modrá: vyhořelé stupně raket
- šedá: kosmické smetí
Po kliknutí na objekt se objeví podrobnější informace o označení objektu, oběžné dráze (period: oběžná doba, apogee: nejvzdálenější bod dráhy od Země, perigee: nejbližší bod dráhy od Země, velocity: rychlost, inclination: sklon dráhy k rovníku).
Vybírat lze i z nabídky (vlevo nahoře Groups) – můžete se tak podívat na pozici družic GPS apod.
Zdroj: geekwire.com
