U moře neohrožují rekreanty jen žraloci nebo ničivé vlny tsunami. Příčinou vážných komplikací mohou být i pouhým okem neviditelní mikrobi. Zvláště dnes, kdy má voda celé řady rekreačních oblastí daleko do dokonalosti a bývá znečištěná třeba odpadními vodami nebo splachem ze souše při silných deštích. Rizika infekcí tak tvoří nedílnou součást dovolených strávených ve slaném živlu.
Z lékařských statistik vyplývá, že po dovolené u moře nebo krátce po ní onemocní nápadně mnoho lidí nejrůznějšími infekcemi. Průnik bakterií do našeho organismu je často usnadněn tím, že dojde k narušení jeho přirozené bakteriální „posádky“, tzv. mikrobiomu.
Tým vedený Marisou Chattman Nielsenovou z University of California v Irvine se proto zabýval otázkou, zda koupání v moři nějakým způsobem naruší mikrobiom lidí. Vedlo je k tomu zjištění, že lidé, kteří se koupali, jsou po pobytu u moře k infekcím výrazně náchylnější než ti, kteří chodili jen na pláž a do vody nelezli.
Překvapivé výsledky vědci prezentovali vědci na sympoziu American Society for Microbiology (ASC) nazvaném Microbe 2019 a konaném v San Francisku. ASC následně zveřejnila tiskovou zprávu o tomto výzkumu na řadě serverů včetně Phys.org.
Stěhování mikrobů
Marisa Chattman Nielsenová naverbovala pro svůj pokus dobrovolníky, kterým provedla stěry kůže před a po koupání v moři. Získala tak přehled o změnách spektra kožních mikrobů. Před koupelí si nesl každý dobrovolník na kůži své vlastní spektrum bakterií.
Mnohé bakterie sice tito lidé sdíleli, ale mnohé nikoli a také poměrem mezi zástupci různých skupin bakterií se jednotliví dobrovolníci významně lišili. Po vykoupání v moři byla patrná razantní změna ve složení kožního mikrobiomu a rozdíly mezi jednotlivými dobrovolníky se do značné míry setřely.
„Obvyklé kožní bakterie se při plavání v moři odplaví a nahradí je mořské bakterie,“ shrnuje pozorovaný jev Marisa Chattman Nielsenová.
Změna kožního mikrobiomu nastává velmi rychle. Je patrná už po deseti minutách plavání v moři, ale většinou bývá přechodná. Původní mikrobi se na kůži vracejí během následujících čtyřiadvaceti hodin. Zajímavé bylo zjištění, že některé mořské bakterie mají pro lidskou kůži zjevnou slabost.
U každého dobrovolníka vědci zjistili na kůži výskyt mořské bakterie z rodu Vibrio. Skupina vibrií tvoří velmi různorodé společenství. Patří k nim třeba i původce cholery. Některé druhy vyvolávají masivní rozklad tkání a přezdívá se jim proto „masožravé“ bakterie. Vibria, která ulpěla na kůži plavců, ale vědci zatím nedokázali blíže určit.
V moři bývají bakterie rodu Vibrio poměrně hojné. Jejich zastoupení v mořské vodě však bylo výrazně nižší než jejich výskyt na kůži plavců. Podle Chattman Nielsenové to znamená, že mořským bakteriím rodu Vibrio nabízí lidská kůže příhodnější podmínky k životu a ty se pak mohou na lidské kůži udržet po delší dobu. Nakolik to zvyšuje riziko nákazy po koupání v moři, ale stále není jasné.
Pramen: Phys.org
