Severní magnetický pól naší planety zneklidňuje vědce – stále se totiž posunuje směrem k ruské Sibiři, avšak jeho pohyb se nyní zpomalil. Posun pólu sám o sobě není ničím novým – jeho pozice není pevná, což odborníci vysvětlují kolísáním toku roztaveného železa v zemském jádře.
Severní magnetický pól byl formálně objeven v roce 1831 polárním badatelem Jamesem Clarkem Rossem. Další zkoumání místa, ze kterého indukční čáry geomagnetického pole směřují svisle vzhůru, provedl v roce 1904 norský polárník Roald Amundsen.
Když utíká magnetický pól
Od svého objevu se severní magnetický pól posunul o více než 2200 kilometrů. Poměrně překvapivá je však skutečnost, že se na rozdíl od jižního magnetického pólu neposouvá zvolna a víceméně konstantním tempem, ale jeho rychlost nejprve rostla a nyní naopak klesá, jak informuje web Science Alert.
Dokladuje to například (ne zcela přesný a neaktuální) článek na české Wikipedii, ve kterém se dočtete, že „Od objevu severního magnetického pólu do roku 1904 zůstával prakticky na stejném místě. V 90. letech 20. století se severní magnetický pól přesouval rychlostí asi 15 km/rok, od té doby se rychlost jeho přesunu zvýšila, v roce 2019 byla rychlost přesunu nejméně 50 km/rok. V roce 2009 se posouval rychlostí 64 km/rok.“
Na počátku tohoto století opustil magnetický pól území kanadské Arktidy, což značně zkomplikovalo jeho zkoumání z pevniny. Proto jsou v současnosti jeho změny monitorovány převážně prostřednictvím satelitů.
Proč zpomalil?
Snížení rychlosti pohybu z více než 50 kilometrů za rok na stávajících asi 40 kilometrů ročně je pro vědce něčím novým. Britský geolog Ciaran Beggan je přesvědčen, že zpomalení je způsobeno změnami v jádru Země, o kterých máme jen velmi málo poznatků.
Zpomalení pohybu je v rozporu s dosavadními teoretickými předpoklady, postavenými na stovkách let měření a jedná se tak o jev, který vědci až dosud nezaznamenali. Přesto, jak podotýká Beggan, je pohyb od 90. let minulého století mnohem rychlejší, než v průběhu 400 let předtím.
S ohledem na dosavadní úroveň našich znalostí tedy můžeme vlastně konstatovat jen to, že naše planeta je neklidná a její magnetické póly putují. Geografický severní pól je samozřejmě stále na stejném místě, ale jeho magnetický protějšek – označovaný na kompasech písmenem N – se pohybuje směrem k Sibiři rekordní rychlostí, přičemž vědci zcela nerozumí tomu, proč se to děje.