Chcete se podívat do vesmíru? Pokud máte pár desítek milionů dolarů na účtu, požírá je inflace a nevíte, co s nimi, tak určitě najdete vhodné řešení. Vesmírná turistika se opět rozjíždí.
Existuje ale i možnost pro normální smrtelníky. Evropská kosmická agentura (ESA) jednou za pár let hledá nové astronauty. A Češi se jako občané členského státu (nepleťme si ESA a EU) mohou přihlásit.
Evropským astronautem...
Do aktuálního kola, které jste už propásli, se přihlásilo 22 523 zájemců. A protože je Česká republika od roku 2008 členem, existuje šance i pro našince. Jak moc reálná? Spíše menší. Jednak kvůli matematice a počtu obyvatel, ale roli hraje také politika. Do rozpočtu ESA sypeme každý rok asi 45 milionů euro (1 miliardu korun), což je jen 0,9 % z celkového rozpočtu ve výši 7,15 miliardy. Nejsilnější pozici má trojlístek ve složení Francie, Německo, Itálie, který financuje 60 % rozpočtu.
ESA má v současné době 7 aktivních a 18 bývalých astronautů. Z tohoto počtu jsou dva z Itálie, dva z Německa a po jednom z Francie, Velké Británie a Dánska. Ze současného výběru vzejde 4 až 6 nových „esanautů.“
Chybí to podstatné...
ESA má velké úspěchy v bezpilotním průzkumu Sluneční soustavy, podílí se na ISS, kde má laboratoř a je hodně aktivní ve výzkumu Země nebo nejrůznějších technologických vychytávkách. Vlastní pilotovaný program je však nepopsaný list papíru. Poslední vážnější pokus skončil definitivně v polovině 90. let, kdy byla vzdána snaha o stavbu raketoplánu Hermes, který by vynášela raketa Ariane 5.
ESA se tak musí spoléhat na partnery – rozumějte NASA. Dříve létali esanauti na ISS v Sojuzech nebo raketoplánech. Dnes je vozí Crew Dragon. Při misi Crew-2 letěl Thomas Pesquet (Francie), při misi Crew-3 Matthias Maurer (Německo), v Crew-4 Samantha Cristoforetti (Itálie) a na sedmičku se počítá s Andreasem Mogensenem (Dánsko).
Terrae Novae
Před šesti lety vytvořila ESA program E3P – ta tři E jsou European Exploration Envelope a P je program. V něm nastínila cestovní mapu evropského pilotovaného programu. Před pár dny byl program překřtěn na trochu více sexy název Terrae Novae (nové světy). ESA se chce soustředit na tři regiony: LEO (nízká oběžná dráha Země), Měsíc a Mars.
Pokud se nemýlíme, tak je to vůbec poprvé, co má ESA ve své strategii dostat Evropana na Mars.
Na LEO už esanauti létají. Cílem je zmíněná Mezinárodní vesmírná stanice a v budoucnu zřejmě soukromé stanice.
Na Měsíc v rámci programu Artemis
Dobytí Měsíce už má také konkrétní obrysy. ESA se podílí a to poměrně významně na programu Artemis. Pro lodě Orion dodává servisní sekce, což není nic jiného než předělaná evropská zásobovací loď ATV. Kromě toho ESA postaví modul ESPRIT a společně s Japonskem také modul I-HAB stanice Gateway.
Agentura věří, že za to dostane místa v lodi Orion, takže se esanauti dostanou nejen na Gateway ale také na povrch Měsíce. Při první misi na povrch (Artemis 3) to ale nebude. Posádka bude čistě americká, hlavním cílem je dostat na povrch Měsíce první ženu...
ESA chce být aktivní také na povrchu. Připravuje lunární nákladní modul EL3 (European Large Logistics Lander) přezdívaný Argonaut. Na povrch Měsíce by měl dopravit až 1,5 tuny zásob, experimentů, roverů a dalšího materiálu. Do vesmíru ho bude vynášet těžší verze rakety Ariane 6.
Chceme na Mars. Vezmete nás?
Pokud jde o Mars, ESA se chce v první řadě soustředit na nepilotovaný výzkum. Její rover, který měl za pár dní vyjet na startovací rampu, byl odsunut do skladu kvůli válce na Ukrajině. Na projektu totiž spolupracovalo Rusko, které dodalo přistávací plošinu. ESA ale bude hrát důležitou roli v návratu vzorků, které dnes sbírá rover Perseverance.
Další myšlenkou je vytvořit síť komunikačních a navigačních satelitů, následně vyslat meteorologický orbiter a astrobiologický rover. Kromě toho má být vyslána sonda schopná zavrtat se do marsovského ledu, aby demonstrovala technologie ISRU – tedy využití místních zdrojů alias přeměnu ledu na pitnou vodu nebo z ní extrahovat kyslík a vodík.
Kandidátské mise jsou koncipovány tak, aby Evropa měla k dispozici schopnosti v oblasti telekomunikací, navigace a monitorování klimatu (z oběžné dráhy a z povrchu), které umožní budoucí mise ESA a mezinárodní mise.
Konečným cílem je vyslání člověka na Mars. ESA se ale bude muset znovu spoléhat na NASA nebo Starship od Elona Muska. Vlastní pilotovaná loď zatím není v plánu a ani se silnými raketami to není nejlepší. ESA nyní dokončuje zmíněnou raketu Ariane 6, která se staví a testuje z části také v Česku. Z hlediska nových trendů by však mohla ze startovací rampy putovat rovnou do muzea.
Artemis je kosmický program NASA, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc. Na oběžné dráze Měsíce bude vybudována stanice Gateway. Posádku ke stanici bude dopravovat kosmická loď Orion, vynesená raketou SLS. Na povrch Měsíce dopraví astronauty modul HLS, kterým bude minimálně při prvním přistání Starship od SpaceX.
Naplánované mise:
- Artemis 1: Nepilotovaný let, kdy bude loď Orion navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak zpět k Zemi. Termín: konec roku 2022
- Artemis 2: Pilotovaný oblet Měsíce. Termín: rok 2023
- Artemis 3: Přistání člověka na Měsíci. Termín: nejdříve v roce 2024
- CLPS: Doprava vědeckých experimentů na povrch Měsíce jako podpora programu Artemis. Termín: od roku 2021
