Severoamerické indiány provázeli na loveckých výpravách velcí, silní psi nápadně podobní vlkům. Tahle indiánská psiska dokonce ani neštěkala, pouze vyla. „Kdybych takové zvíře potkal sám v lese, bez přemýšlení ho zabiju,“ svěřil se slavný americký přírodovědec John James Audubon, když se s indiánskými psy potkal na počátku 19. století.
Dnes po těchto indiánských psech „neštěkne pes“. Zmizeli a žádné ze současných amerických plemen je ani vzdáleně nepřipomíná. A tak představují záhadu. Vznikli domestikací amerických vlků? Anebo si je první Američané přivedli s sebou z východní Asie?
Odpověď na tyto otázky se skrývá v DNA z kostí amerických psů z předkolumbovských dob. Početný mezinárodní tým archeologů a genetiků vedený Laurentem Frantzem z University of Oxford analyzoval tzv. mitochondriální DNA 71 psů, jejichž kosti byly nalezeny v Severní Americe a na Sibiři. Některé jsou staré i 8000 let.
U sedmi psů vědci přečetli dokonce takřka kompletní DNA. Výsledky analýz porovnali s DNA současných psů, vlků a kojotů. Verdikt je jednoznačný. Krev amerických vlků v žilách indiánských psů nekolovala. Předci indiánů si psy přivedli do Nového světa z Asie.
Geny původních indiánských psů zmizely
Podobně jako indiáni čelili i jejich psi od počátku 16. století „evropskému přívalu“. Evropští přistěhovalci si s sebou přiváželi své psy a ti americký kontinent velmi rychle ovládli. Dalo by se očekávat, že aspoň některá dnešní americká plemena psů ponesou ve své dědičné informaci zbytky DNA původních indiánských psů. Ale Frantz a spol. z nich nenašli skoro nic. Geny původních indiánských psů zmizely. Jak k tomu mohlo dojít?
Vědci jsou přesvědčeni, že příčin bylo víc. Jak naznačuje reakce Johna Jamese Audubona, indiánští psi se netěšili u evropských osadníků velké popularitě. Zapálený přírodovědec volající po ochraně mnoha volně žijících živočichů dával okázale najevo touhu sprovodit tato zvířata ze světa.
Masový příliv psů z Evropy indiánské psy doslova „převálcoval“. Dovezení psi se s původním severoamerickým plemenem křížili jen ve velmi omezené míře a rychle psí starousedlíky vytěsňovali. Ve hře mohla být i choroba, která přicestovala s evropskými psy do Nového světa a ke které byli původní američtí psi vysoce vnímaví.
Psi tak mohli být chorobou zdecimováni podobně jako jejich indiánští pánové. Indiáni mřeli po milionech na evropská infekční onemocnění, jako je chřipka, spalničky, neštovice, tuberkulóza či salmonelóza, protože k nim byli mnohem vnímavější než Evropané.
Největší pes světa
Něco ale z původních indiánských psů do dnešních dní přeci jen přežilo. Je to unikátní nakažlivá rakovina, kterou si psi po celém světě předávají při páření. Nakažené zvíře přenese nádorové buňky do pohlavních orgánů zdravého jedince a nádor se tam pak uchytí a rozroste. DNA buněk tohoto nádoru nese celou řadu mutací, ale její základ má mnoho společného s DNA původních indiánských psů.
Pohlavně přenosná psí rakovina vznikla zřejmě před 8 000 roky a mutace dovolují jejím buňkám přežívat v těle prakticky jakéhokoli psího hostitele. U psů roste nádor na penisu a předkožce, u fen pak na vulvě. Někdy se mohou dostat nádorové buňky psům i do čenichu a i tam vytvářejí typické „květákovité“ novotvary.
Když vezmeme v úvahu, že tímto typem rakoviny trpí v některých částech světa až třetina psí populace (takto je rozšířena např. mezi četnými toulavými psy na indickém subkontinentu) a že všechny nádory pocházejí z buněk jediného psa žijícího v dávné minulosti, pak můžeme všechny tyto nádory považovat za jednoho úspěšně se rozmnožujícího psa.
Jeho pomyslné tělo tvoří všechny nádory nakažených psů a je to tedy bezkonkurečně ten největší pes, jakého kdy tato planeta nosila. Můžeme ho proto považovat za více než důstojného „dědice“ původních indiánských psů.
Jistě není třeba zvlášť zdůrazňovat, že se závěry Frantzova týmu zveřejněnými v předním vědeckém časopise Science zdaleka nesouhlasí všichni experti. Podle známého švédského odborníka na genetiku psů Petera Savolainena se Frantz mýlí a indiánští psi úplně nevymřeli. Savolainen je přesvědčen, že DNA indiánských psů přežila v amerických plemenech, jako je čivava nebo karolínský pes.
