Slunce je nepřetržitě pod dohledem astronomických družic a sond. Je to velmi důležité například pro předpovídání slunečních bouří. Veteránem slunečního výzkumu je SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která pozoruje Slunce od prosince 1995.
SOHO dokáže vyrobit umělé zatmění Slunce. Speciální přístroj zvaný koronograf odstíní sluneční kotouček a ukáže nám jeho okolí. Hlavním cílem je výzkum sluneční korony a úniků koronální hmoty. Vedlejším produktem jsou objevy komet, které prolétají těsně okolo Slunce a velmi často se rozpadnou v jeho ohnivém náručí.
V roce 2010 měla SOHO na svém kontě dva tisíce komet, v roce 2015 už to byly tři tisíce. Každý týden najde SOHO v průměru 4 komety a je nejúspěšnějším objevitelem vesmírných vlasatic v historii.
Jsem tu zase...
Některé komety mají podobné dráhy a vlastnosti. Pravděpodobně se jedná o fragmenty dávné velké komety. Nejslavnější skupinou komet je Kreutzova.
Další komety jsou zajímavé samy o sobě. Mezi takové patří 322P/SOHO, které budeme dále říkat jen 322P. Objevena byla v září roku 1999, ale potom znovu v letech 2003, 2007, 2011 a 2015. Z uvedených let není těžké odhadnout, že se kometa vrací do blízkosti Slunce každé čtyři roky. Jsou to dokonce téměř přesně čtyři roky, takže se okolo Slunce mihne vždy na přelomu srpna a září.
Dráha komety je velmi protáhlá. Nejdál se tak dostává od Slunce do vzdálenosti téměř 5 AU (748 milionů kilometrů), nebo-li téměř k dráze Jupiteru. Nejblíže se dostane ke Slunci na vzdálenost jen 8 milionů kilometrů.
Někdo to rád horké
A právě zde začíná první záhada objektu 322P. Komety jsou v podstatě jen hroudou ledu a prachu. Blízké setkání se Sluncem má obvykle pro kometu velké důsledky – v nejhorším případě se rozpadne a vypaří.
Dokonce i když kometa přežije, při dalším návratu je slabší, protože přijde o část materiálu. Na povrchu 322P byste při nejbližším přiblížení ke Slunci naměřili teplotu 700 °C. Při této teplotě se taví hliník! Ale 322P se nemění. Má stále stejnou jasnost.
Vzhledem k tomu, že se kometa dostává dál od Slunce, napadlo astronomy se na její zoubek podívat jinak, než jen prostřednictvím SOHO. V roce 2015 pozoroval kometu dalekohled VLT v Chiile, Spitzerův kosmický dalekohled a Discovery Channel Telescope.
V největším dalekohledu vypadají asteroidy a komety stále jen jako bodové zdroje světla. Naštěstí mají obvykle velmi nepravidelné tvary. Jak se objekt otáčí okolo své osy, tak nám ukazuje větší či menší část povrchu, což se projevuje v drobných změnách jasnosti. Z měření jasnosti můžeme odhadnout tvar a dobu rotace tělesa.
V případě 322P je doba rotace 2,8 hodin, což je na komety poměrně rychlé. Například kometa Čurjumov-Gerasimenko rotuje s periodou 12,4 hodin. Pozorování v infračervené části spektra pak ukázala, že objekt má velikost 150 až 320 metrů.
322P musí mít poměrně velkou hustotu, jinak by se kvůli blízkým setkáním se Sluncem a rychlé rotaci už dávno rozpadla. Komety ale mají naopak hustotu velmi nízkou. Zmíněná dobře prozkoumaná kometa Čurjumov-Gerasimenko třeba jen 533 kg/m3.
Kromě toho astronomové v okolí 322P neobjevili žádnou aktivitu – žádný chvost, kóma, nic co se sluší a patří na kometu poblíž Slunce.
Jet to vůbec kometa?
Velmi blízko okolo Slunce prolétají obvykle jen komety, takže se 322P okamžitě zařadil mezi ně. Je ale možné, že jde ve skutečnosti o asteroid... nebo o mrtvou kometu.
Některé komety prolétávají blízko Slunce tak dlouho, až se veškerý led z jejich povrchu vypaří. Suchý povrch se pak žárem speče a zabrání tomu, aby se podpovrchový led a další látky dostaly ven. Kometa tak neprojevuje žádnou aktivitu a vypadá jako asteroid.
Falešné komety
Dokonce i kdyby se u 322P poblíž Slunce projevila kometární aktivita, nemusí to nutně znamenat, že je kometou. Některé asteroidy jsou tak horké, že se začnou odpařovat křemičitany z jejich povrchu a okolo objektu se vytvoří oblak prachu.
Podle astronomů by 322P mohl během jednoho oběhu ztratit 2 až 200 milionů kilogramů materiálu a za pár tisíc let se vypaří.
Je ale možné, že neztrácí nic a bude tady s námi ještě velmi dlouho. Nebo ho vykopne Jupiter ven svou gravitací. Jak to dopadne, nevíme. 322P okolo Slunce prolétl 31. srpna 2019... a za čtyři roky se zase vrátí.
Zdroj: syfy.com
