Každý rok se v mnoha evropských a severoamerických státech mění na jaře čas na letní a na podzim zpět na standardní, někdy též nesprávně označovaný jako „zimní“. Zatím naposledy jsme posouvali ručičky hodinek v neděli 27. října a podle aktuálních zpráv to nevypadá, že by se v tomto směru mělo v dohledné době něco změnit.
Zejména v poslední době se stále častěji řeší otázka, zda mají změny času nějaké pozitivní dopady. Vedle toho probíhají nekonečné debaty, jestli v případě ukončení střídání bude lepší zůstat u letního, nebo u standardního času. Lékaři pak varují před zdravotními důsledky vynucených změn.
Zdravotní důsledky změn času
Podle vědců z Vanderbilt University Medical Center je posun času o jednu hodinu, který se odehrává dvakrát ročně, ze zdravotního hlediska poměrně zásadní. Lidský organismus je totiž závislý na každodenním střídání světla a tmy, přičemž náhlé narušení tohoto cyklu může způsobit krátkodobé i dlouhodobé problémy.
V krátkodobém horizontu jde zejména o narušení spánku, který je přitom jedním z klíčových faktorů ovlivňujících zdravotní stav. Vědci také zaznamenali dočasné kognitivní problémy a pomalejší reakce, což zejména následující den po změně času vede ke zvýšenému počtu autonehod.
Během přechodu na letní čas se mnoha dospělým osobám zkracuje doba spánku o patnáct až dvacet minut, což stačí ke zvýšení rizika úrazu a smrtelných nehod. Podobně vstávání do tmy a nedostatek přirozeného světla narušuje pravidelný spánkový cyklus a může zvýšit riziko mozkové mrtvice nebo infarktu.
Nejde jen o jednu hodinu!
„Lidé si myslí, že změna času o jednu hodinu není velký problém – že to dokážou za den překonat. Ale neuvědomují si, že jejich biologické hodiny jsou nesynchronizované,“ říká lékařka Beth Ann Malow, která se mimo jiné zabývá poruchami spánku.
Dále vysvětluje, že: „Nejde jen o jednu hodinu dvakrát ročně. Jde o nesoulad našich biologických hodin po dobu osmi měsíců v roce.“ Někteří lidé – například autistické děti – jsou na takovou změnu citlivější a mohou potřebovat týdny nebo celé měsíce, než se zcela „přepnou“ na nový cyklus.
„Když mluvíme o letním čase a vztahu ke světlu, musíme zmínit hluboké dopady na biologické hodiny, což je struktura zakořeněná v mozku. Ovlivňuje mozkové funkce, jako je úroveň energie a bdělost.“ Malow a její kolegové publikovali své závěry v odborném časopise JAMA Neurology, kde rekapitulují dosavadní studie a obhajují ukončení změn času.