S každý nadechnutím vdechujeme kromě dusíku a kyslíku také mnoho dalších látek, jako jsou například částice prachu, ozón či oxid siřičitý. Škodliviny tak vstupují do našich těl, kde mohou způsobovat řadu problémů, týkajících se především dýchání a krevního oběhu.
Nový výzkum naznačuje, že kromě fyzických dopadů může znečištěný vzduch způsobovat také psychické a neuropsychiatrické problémy.
Tvrdí to studie, publikovaná v úterý 20. srpna v odborném časopise PLOS biology, která vychází z výsledků výzkumu Chicagské univerzity, provedeného v USA a Dánsku. Podle ní měla špatná kvalita ovzduší za následek zhruba 29% nárůst míry bipolární poruchy. Míra deprese a schizofrenie se však mezi oběma zeměmi lišila, což autoři připisují různým typům souborů dat.
Má špatný vzduch vliv na psychiku?
Zatímco v Dánsku byla korelace mezi kvalitou ovzduší a duševním zdravím až děsivě zjevná, ve Spojených státech nebyla tak markantní. Vědci srovnávali výsledky obyvatel z nejméně a nejvíce znečištěných oblastí. Došli k závěru, že v místech s nejhorší kvalitou ovzduší byl o 6 % vyšší výskyt závažných depresí a o 27 % vyšší výskyt bipolární poruchy.
Studie také zjistila, že vystavení špatné kvalitě ovzduší v raném dětství bylo spojeno se 148% zvýšením schizofrenie, 50% zvýšením výskytu vážných depresí a 162% zvýšením poruch osobnosti. To je podle odborníků jasnou ukázkou, jak se životní prostředí promítá do psychického zdraví obyvatel.
Jak může znečištění ovlivnit mozek?
I když uvedená zjištění vyžadují ještě další analýzu, autoři se domnívají, že mozek může být vystaven znečišťujícím látkám několika způsoby. Jednou z možností je jejich inhalace z nosu přímo do mozku. Ve hře je i nepřímá expozice, kdy znečišťující látky nejprve vstupují do plic, odkud se šíří dál.
„Existuje několik způsobů, jak mohou znečišťující látky proniknout do mozku,“ říká profesor medicíny a vedoucí autor studie Andrey Rzhetsky „Jakmile jsou v mozku, způsobují neobvyklé procesy, jako je zánět.“
Nový pohled na psychiatrická onemocnění
Odborníci při ověřování hypotézy o vlivu životního prostředí na psychiku použili dvě sady dat. Americký soubor od zdravotních pojišťoven obsahoval údaje 150 milionů lidí, které vědci spojili s informacemi od Agentury pro ochranu životního prostředí.
Dánský vzorek obsahoval informace o 1,4 milionech pacientech narozených mezi roky 1979 a 2003. Kromě informací o zdravotním stavu byly v databázi i údaje o tom, jak byly jednotlivé osoby do věku deseti let vystaveny znečištění. Bylo tedy možné sledovat, jak životní prostředí v dětství ovlivnilo psychický stav jedinců v dospělosti.
Rzhetsky doufá, že tato zjištění pomohou vědcům soustředit více pozornosti na environmentální příčiny psychiatrických chorob. Doposud se hledání příčin zaměřovalo především na genetické dispozice, které sice hrají roli, ale nelze jim zabránit. Místo toho se odborníci mohou podívat na to, co můžeme napravit, a najít způsoby, jak lépe zacházet s lidmi, kteří žijí s těmito nemocemi.